Tomáš Jílek, Alena Jílkova     ŽELEZNÁ OPONA

Česko - bavorská hranice 1948 - 1989

Obsah:

Uvodem 
I. Prolog 

II. Zemska hranice v minulosti 
Sumavou v historicke zkratce 
Stopy velkych spisovatelu 
Zapomenuty kraj 

III. Na ceskoslovenske hranici od roku 1945 do unora 1948 
IV. Cesta do svobodneho sveta se uzavrela 
V Vznik Pohranicni straze 
Drama na hranici smrti 
A svet mlcel! 
Vybudovani signalni steny 
Bezenci a obeti zelezne opony 
Cesta do svobodneho sveta je volna 

Prameny 
Literatura 

 

Uvodem: RADIO FREE EUROPE

RADIO LIBERTY

Jefim Fistejn

Zelezo take starne

Na svete neni malo tech, kteri ve svem byti museli prekonavat ruzne pomyslne a hmotne, spiritualni a zemske hranice. Jinde se narodili, jinde zili, jinde ziji. Ne, ze by patrili ke kocovnym kmenum - to rarach jim napiskal narodit se do sveta obehnaneho vysokou zdi, zatimco oni chteli byt pany sveho osudu. Ten pocit klaustrofobni tisne a zapadlosti zacinal uz v detstvi: v"semu, co bylo kvalitni, se rikalo "z dovozu." "Cim chces byt, az vyrostes?" ptala se soudruzka ucitelka a bystry Lojzik odpovidal popravde: "Az vyrostu, budu cizincem." "Cizince, psal rusky humorista Zoscenko, snadno poznate treba i zezadu, podle zatylku, sedi jim na krku jaksi svobodneji, nez nasincum." Byl to smutny humor.

Proc zrovna komunisticky rezim si tak zakladal na neprodysnosti vnejsiho obvodu? Prekazky, sikany a zatarasy existovaly odjakziva, zadny z prvku, z nichz byla slozena zelezna opona, nebyl zasadne novy. Tiskovou cenzuru nevymysleli komuniste. Jejich vynalezem nebyly ani cestovni dolozky, natoz pak ostnaty drat, ktery se stal pravym symbolem nasilnickeho 20. stoleti. Ruseni zahranicniho vysilani stalo komunisticke rezimy vice, nei kolik vynakladal Zapad na samotne vysilani. Avsak ani rusicky nebyly komunistickym objevem a vznikly zaroveri s vynalezem rozhlasu. Zasadne nova byla absolutni totalita nebo aspon pokus o ni. Zadny jiny rezim v dejinach lidstva neoznacil hranice sve mocenske libovule nicim tak bytelnym, co by mohlo byt svou funkci a komplexnosti srovnatelne se zeleznou oponou. Proto rikame, muze-li jeden jev a jedna hmotna vec dokonale vyjadrit zrudnou podstatu komunistickeho rezimu jakozto teoretickeho projektu a jakozto spolecenske praxe, pak je to prave zelezna opona. Monumentalita projektu mela vyvolavat v kazdem, kdo se s nim setkal, smiseny pocit respektu a uzasu, ne zcela nepodobny pocitu, jez prozivame pri pozorovani kataklyzmat a kosmickych ukazu: zemetreseni, oceanskych pribojovych vln tsunami, hvezdopadu, sopecnych vybuchu. Zde je jeden z ranych (z roku 1954) popisu setkani se zeleznou oponou z pera evropskeho spisovatele deniku Christian Science Monitor: "Po navsteve jednoho z uteceneckych taboru v okoli Norimberka vyrazil jsem smerem k bavorsko-ceskoslovenske hranici. Silnice se klikatila malebnou zemedelskou krajinou, kol dokola ji lemovaly lany obtezkane urodou, cekajici na sklizeri. Ukoleban mirumilovnymi obrazky, musel jsem v zatacce prudce slapnout na brzdu, abych vsi silou nevrazil do trojiteho pasu ostnatych dratu tycicich se do vyse sedmi stop. Byla to zelezna opona, hranice komunistickeho imperia. Tri strazni veze v dohledu, z kazdeho jednoho bodu trcely z rozoraneho pruhu jako pohadkove "draci zuby." Najednou jsem si uvedomil, ze tato konstrukce je dlouha sest tisic mil: zacina nekde na brehu Severniho ledoveho oceanu, kde se potkavaji Norsko s Ruskem, beii podel finskych hranic dolu k Baltskemu mori, protina Nemecko vejpul, puli stredni Evropu a obepina jeji vychodni puli, staci se na jih k Recku, boci prudce na vychod podel Turecka a Iranu a vytraci se az kdesi v cinskych morich. Zadna predchozi pruprava, zadne nastudovane poznatky nechrani cloveka pred tisni, ktera na nej padne tvari v tvar tomuto artefaktu..."

Myslim si, ze komunisticti vladari podlehali takto navozene magii, verili v metafyzicky puvod sveho dila. Dobre si pamatujeme, s jakou nepatricnou pychou a nicim nepodlozenou zpupnosti rozhlasil vychodonemecky diktator Erich Honecker v nechtene narazce na jinou tisiciletou risi: "Berlinska zed' zde stoji a bude stat dalsich tisic let." Padla vsak par dni na to.

Zivot si nekdy tropi krute zertiky z tech, kdoz na nem pachaji nasili. V roce 1955 ve svem slavnem "mirovem" projevu pred Valnym shromazdenim OSN samorostly sovetsky Nikita Chruscov ujistil svet: "A pokud jde o tzv. zeleznou oponu, jsou to bachorky! Zadna zelezna opona v prirode neexistuje." Chtel nepochybne pronest radovou propagandistickou lez: vzdyt vzapeti po jeho slovech - v lete roku 1960 - ostnate oploceni kolem Sumavy bylo o poznani zvyseno. Uz po Chruscovove projevu byla ostatne vystavena i Berlinska zed'. Sovetsky vudce chtel efektne zalhat, lec necekane pro sebe vyslovil bytostnou pravdu: zadne rukodelne zarizeni, byt by se zdalo byt ze zeleza, neni prirodni ukaz a nema metafyzickou trvanlivost. Ostatne zelezo take starne, jak vime z reklam na kryci banriva. Ovsem mnohem lepe a vedomeji, nez to ucinil komunisticky papalas. Tuto pravdu vyjadril zlidovely popevek svetobeznika Jary Kohouta:

Neboj se, narode, 
neboj se sebe, 
zelezna opona
nesaha do nebe.

 

AUTOŘI:

Prof. PhDr. Tomáš Jílek, CSc. Alena Jílkova
Lektorovali: Doc. PhDr. Viktor Viktora, CSc., Mgr. Miroslav Breitfelder, Zapadoceska univerzita Plzen,
Mgr. Martin Pulec, Urad dokumentace a vysetrovani zlocin8 komunismu Sluiby kriminalni policie a vysetrovani

Podekovani:

Autori dekuji za spolupraci pracovnikum Muzea Policie CR, pracovnikum Archivu Ministerstva vnitra, Sprave Narodniho parku a Chranene krajinne oblasti Sumava, Muzeu Sumava,
Ing. Jirimu Belovi, Ing. Janu Bendovi, Ing. Jaroslavu Bendovi, Jefimu Fistejnovi, Mgr. Dane Hencove, Emilu Kintzlovi, Ing. Vladimiru Novemu, Milanu Pokornemu, Ing. Petru Stixovi, Mgr. Zdence Reznickove.

 

Tomas Jilek, Alena Jilkova ZELEZNA OPONA

Cesko - bavorska hranice 1948 - 1989
Zapadoceska univerzita v Plzni
Fotodokumentace:
Muzeum Policie CR, Archiv Ministerstva vnitra, Muzeum Sumava, Ing. Jan Benda,
Ing. Jiri Bel, Emil Kintzl, Ing. Vladimir Novy, Milan Pakorny, Ing. Petr Stix, Jaroslav Vogeltanz
Mapove podklady: Archiv Ministerstva vnitra
Sponzori:
ECCO PAPER CZ, s.r.o., IQ ART, s,r.o., EUROT1SK, s.r.o.

 

Vydala: Zapadoceska univerzita Plzni Plzen 2002
Graficka uprava: © Jana Soukenikova
Litografie: IO ART, spol. s r. o.
Tisk: EUROTISK, s.r.o.
1. vydani Naklad: 2000 vytisku ISBN 80-7082-900-1