Hlavním cílem Putina je rozložení NATO a poškození USA jako hlavního člena vojenské aliance. Putinovi jde také o rozložení Evropské Unie, protože je Rusku nejblíž. Proto se snaží dosadit loajální politiky do co nejvíce evropských zemí. V Maďarsku a na Slovensku se mu to momentálně daří. (letos se bude intenzivně snažit i o Ćesko)
Konečným cílem Putina je zápis do ruské historie. Správně předpokládá, že nejvíc se v ruské historii oceňuje, když ruský vladař zvětší ruské území a zotročí nějaké národy v ruském sousedství. Našlápnuto k takovému cíli má nejvíce v Bělorusku, snaží se i v Gruzii. A největší nápor jeho zuřivé snahy samozřejmě chytá Ukrajina. Minimálně od roku 2014, kdy anektoval Krym a část Doněcké a Luhanské oblasti a ruská armáda vraždí lidi na Ukrajině.
V roce 2011 sám Putin prohlásil, že nové metody hybridní války (rozuměj výroba a vypouštění dezinformací, opakované lhaní, popírání faktů, manipulace veřejného mínění a voleb, strašení jadernou válkou atd.) budou účinnější než jaderné zbraně. V tom se bohužel nemýlil.
Stačí se podívat, jakým způsobem Putinovi lidé manipulovali volby ve Spojených státech při volebním souboji Clintonová – Trump v roce 2016. Bylo to pouhých pět let od počátku ruských hybridních operací a dva roky po anexi Krymu. Nástup developerského magnáta Trumpa skončilo neuznáním výsledku voleb o pouhé čtyři roky později a útokem davu podporovatelů pana Trumpa. Kolik z nich bylo několik let předtím krmeno ruskými dezinformace asi předně nevíme, ale jistě se to číslo nesnižovalo.
Donald Trump navštívil Moskvu ještě před rozpadem SSSR. Po celou dobu trvání SSSR sbírala KGB kompromitující informace ve vybraných moskevských hotelech, kam cizince ubytovávali. Na takových místech byly běžně umísťované kamery. Když Donald Trump navštívil ve svém prvním prezidentském období Putina v Moskvě, i tehdy mu ruský prezdent bezostyšně nabízel krásné ruské děvočky. Kolik bude chtít.
Ruské tajné služby vždy pečlivě sbírali kompro na všechny západní představitele. Trump, který je různými typy afér pověstný je pro takové účely ideální objekt. Pokud má Putin dostatek kompromitujícího materiálu, může ho využít jako nepřímý nátlak na kohokoli. Stejně jako může financovat nejen agenturní ruskou síť, ale také různé politické subjekty, jak v Americe, tak Evropě. To také činí. Destabilizace a rozkládání západních společností je pro Rusy ten nejlevnější způsob, jak poškodit NATO, americko-evropské spojenectví i USA. Poslední americké volby jsou toho také důkazem.
Protože na Ukrajině už tři roky zuří válka a Putin musí na frontu posílat koně a osly, snaží se válku vyhrát nevojenskými prostředky. Ostatně dezinfomacija je ruské slovo. Rusové s ním od dob bolševické revoluce mají spoustu zkušeností. Proto na metody hybridní války (včetně vydírání) spoléhají úplně stejně jako na svoje atomové zbraně. Svobodné země mají otevřené společnosti bez cenzury sociálních sítí. V době, když má skoro každý mobil v ruce, je to pro Rusko ideální kanál na šíření dezinformací, manipulaci voleb, neustálé zneužívání témat, u kterých je společnost rozdělená. Samotné Rusko se za této situace, kterou samo navozuje, svoje obyvatelstvo stále více izoluje, aby mohli být Rusové bezmezně krmeni kremelskou propagandou. Kremelský diktátor se snaží uplatnit takzvaný asymetrický konflikt. V době informační války to znamená, co nejvíce izolovat vlastní lid od informací z druhé strany, a naopak posílat co nejvíc dezinformační špíny k nepříteli a do světa.
———————————————-
Ještě důležitý dovětek. Transatlantické spojenectví a spojenectví v rámci NATO je vazba trvající desítky let. Vztahy Evropy se Spojenými státy je potřeba posuzovat v kontextu desetiletí. Američtí vojáci už dvakrát v Evropě pomáhali hasit požáry světových válek. Jsme jim za to neskonale vděční. Jedno nebo dvě volební období jakkoli odlišných vrcholných představitelů (na kterékoli straně) by nemělo zavdat příčinu toto dlouhodobé spojenectví trvale narušit. Za čtyři roky může na kterékoli straně dojít k personální výměně a tím i ke změně politiky směrem k lepší spolupráci.
Svoje k tomu řeknou hlavně američtí voliči. Za dva roky v doplňovacích volbách do senátu a za další dva roky ve volbách prezidentských. Jestli bude v té době potřetí kandidovat 83 letý Donald Trump je ve hvězdách.
