Abychom mohli lépe chápat Trumpovo druhé prezidentské období, měli bychom si připomenout i jeho první prezidentské období. Dnes už můžeme zčásti zhodnotit jeho tehdejší aktivity a říci si, kam nás dovedly, a co ve světě způsobily.
Případ první – Trumpovo osobní a opakované jednání s vůdcem Severní Koreje
V roce 2018 (Singapur) a 2019 (Hanoj) se Donald Trump sešel opakovaně s Kim Čong-unem. Sliboval, že „rakeťáka“ (jak ho tehdy potupně nazýval) přinutí k zastavení výroby jaderných zbraní a zajistí denuklearizaci Korejského poloostrova. A jak to vypadá po šesti letech?
Kim pokračuje ve výrobě atomových zbraní, opakovaně testuje rakety s delším a delším doletem. A teď, když Severorejští vojáci jezdí zabíjet Evropany, Trump potupně mlčí.
Případ druhý – Trumpova dohoda s Talibánem o stažení amerických vojáků z Afganistánu
Donald Trump si slíbil ve volbách 2016, že ukončí americké angažmá v Afganistánu. Dohodu podepsal v roce 2020 a stahování vojáků zahájil. Bylo to jeho rozhodnutí a je za něj plně odpovědný. Nic na tom nemění snaha shodit celé fiasko na svého nástupce Bidena. Ten už jen musel čelit důsledkům rozhodnut Donalda Trumpa.
Případ třetí – omezení americké přítomnosti v Sýrii a Iráku
Další z nepovedených zahraničně politický aktivit Donalda Trumpa. V Sýrii během Trumpova prezidentování dominovali Rusové. Jimi podporovaný režim Bašára Asada se zhroutil až poté, kdy Putinovi nezbývaly vojenské síly použité mezitím na Ukrajinském bojišti. Donald Trump přítomnost Američanů v tomto regionu také omezil.
Případ čtvrtý – Trumpovo rušení americké účasti v řadě významných mezinárodních dohod
(2020) Trumpovo odstoupení od Pařížské klimatické dohody
2018 Trumpovo odstoupení od dohody s Íránem (jaderná dohoda JCPOA)
2018 Trumpovo odstoupení od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) podepsané s Ruskem.
Případ pátý – Donald Trump byl obžalován (impeachment) kvůli tlaku na Ukrajinu, aby vyšetřovala Joea Bidena (tzv. „Ukrajinský skandál“). Tady někde pramení osobní nenávist k ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, kterému se po opětovném nástupu do prezidentské funkce chce očividně pomstít.
Případ šestý – obchodní válka s Čínou
Trumpova administrativa zavedla vysoká cla na čínské zboží v rámci snahy o snížení obchodního deficitu a ochranu amerického průmyslu. Tahle metoda s oblibou používaná evropskými vládami v 19. století se Trumpovi zalíbila, takže jí ve druhém období začal znovu mohutně aplikovat. No, myslím si, že zboží to Američanům nezlevní a válečnou inflaci nesníží.
Všechno to dlouhé vyjmenování nejzásadnějších příkladů (podle mého názoru) nekompetentních zásahů Donalda Trumpa do mezinárodní politiky ukazuje, že zahraniční politika není jeho doménou a řada věcí, které urputně prosadil vedla k obrovským ztrátám americké reputace a promítla se i do oslabení americké pozice na globální úrovni.
Čtyři roky „řádění“ Donalda Trumpa v mezinárodní politice musel Joe Biden pracně uklízet a napravovat celé čtyři roky. A „něco“ už napravit nešlo. Například odchod Američanů z Afganistánu, které vymyslel a zahájil Trump, vedlo k povzbuzení Putina a nepřímo k útoku na Ukrajinu. Putin si zkrátka začal ještě více myslet, že Amerika rychle vojensky slábne a že si tu válku na evropské půdě může dovolit. Myslel si, že se bude opakovat situace z roku 2014, kdy jeho zelení mužíci z tzv. Wagnerovy armády rychle obsadili ukrajinský Krym a nikdo ani „neceknul“.
Situace se oproti prvnímu Trumpovu období zdá eskaluje. Tentokrát si Donald Trump nechal záležet na přípravě. Vybral si jen absolutně loajální spolupracovníky a kývače. Ty teď spěšně dosazuje na klíčová místa v americké administrativě. Dělal to sice už v prvním období (například se soudci nejvyššího soudu), ale teď to provádí v masovém měřítku a naprosto bezohledně. Devastace amerických státních institucí, kterou zahájil s pomocí Elona Muska, může mít negativní dopady ještě dlouho po skončení jeho mandátu. Cla zase vedou k rozpoutání celních válek a protiopatření a zpomalování celosvětového obchodu. Však už na ty Trumpovy nápady americké akciové trhy reagují.
Donald Trump zahájil druhé období rozbíjením západní jednoty a podezřele měkkým přístupem k ruské agresi proti Ukrajině. Útočí na evropské spojence a zároveň slabošky podlézá válečnému zločinci. V mezinárodní politice se dál chová jako slon v porcelánu, jako by se ničím nepoučil a nic se nenaučil.
Donald Trump zastavil vojenskou pomoc Ukrajině. Jednoznačně tím pomáhá Putinovi. Přes všechny silácké řeči, jak Ukrajinu vyzbrojí a uvalí sankce na Rusko, dělá pravý opak. Pomáhat válečnému zločinci na úkor prověřených spojenectví ale není dobrý nápad. Možná takové postupy mohou zabrat v developerském byznysu, ale v mezinárodní politice to funguje jinak. Tam se spojenecké svazky vytvářejí na základě jednání a skutečné reality, nikoli na základě řečí.
