Jakmile nastoupí do Bílého domu Donald Trump, bude ho Putin všemožně balamutit. Následně si začne klást donekonečna všelijaké nemožné požadavky. Pokud letos nedojde v Rusku ke předčasným volbám (já si myslím, že nedojde), tak bude Putin zákulisně mírová jednání zdržovat, zabírat další území a dál vraždit na Ukrajině. V roce 2025 žádný mír s Ukrajinou nebude, protože Putin zkrátka nebude chtít ukončit válku, než si pojistí nejvyšší funkci na další období. Uzavření míru by mohlo vypadat jako slabost. Putin dobře ví, že slabost se v Rusku vůdcům nevyplácí.
A tak se v roce 2024 nejspíš dočkáme hlavně řady úskoků ruských mistrů lží a klamu. Peskov, Lavrov, Patrušev a další už ty manipulace dávkovaně vypouštějí do světa. Přesně tak, jak to nedávno v USA vyprávěl Putinův emisar Patrušev (bývalý šéf ruské FSB). Tak už víme, že v prvním tahu ruské šachové partie, se Putin svými kecy snaží vyšachovat z jednání Evropskou Unii. Právě na to bychom mu ale skákat neměli a měli bychom trvat na přesném opaku toho, co Kreml požaduje. Ruské služby už jistě mají připravené scénáře pro Orbána, Fica (a jim podobné). Mají za úkol hrozit vetem v EU při jednání o protiruských sankcích, při jednáních o podpoře Ukrajiny atd.
Pokud se Putinovi podaří ošálit novou americkou administrativu (i samotného amerického prezidenta), měla by se Evropa k tomu také razantně postavit. Zaměřit na zesílení vojenské podpory Ukrajiny a vlastní zbrojení. Důležité je zejména posílení protiraketové obrany všech členů EU, vybudování mohutných kapacit na výrobu munice, dronů, rušiček a dalších potřebných vojenských věcí.
Je jasné, že pokud nás Evropany Putin obejde (bude on se o to vehementně bude snažit), bude to předzvěst ruské přípravy útoku na další země. Sám Putin už zmiňuje Moldavsko. Na řadě časem ale může být i Arménie, Gruzie nebo Pobaltské státy. Klidně i Slovensko nebo Česká republika. I ty považuje Putin za trpaslíky a snadnou kořist. Už teď ostatně kremelský zločinec organizuje útoky na kritickou infrastrukturu v Baltském moři. Putina totiž hrozně užírá, že se Švédsko a Finskou staly členy NATO.
Je dobře, že předsednickou zemí je nyní Polsko. Česká diplomacie by měla maximálně podpořit polskou inciativu o rychlejší rozhovory s kandidátskou Ukrajinou. Určitě by bylo maximálně vhodné urychlit přibližování Moldavska. Je to malá země a její začlenění EU unese. A podporovat bychom měli ale i běloruské emigranty.
Evropa by měla přitvrdit nejen obranu proti ruské hybridní válce, ale poučit se u Ukrajinců, jak těmto novým typům válečných operací čelit. Zbraně za ukrajinské know how v této oblasti by byl vzájemně velmi dobrý obchod. Ukrajina by měla maximálně využít toho, že může útočit přímo na ruská vojenská zařízení, zatímco Rusko (zatím) v Evropě trhá „jen“ podmořské kabely, zapaluje muniční sklady, obchodní domy a usilovně hledá politické kolaboranty.
Evropa se kvůli ruské válce opět ocitá v nebezpečí, stejně jako to bylo během války v Jugoslávii. Rusko má opět v čele zločince, který je odhodlaný ke všemu. Podle toho musí vypadat evropská reakce. Každá krize je katarzí a příležitostí ke změně. Svobodná Evropa to jistě zvládne lépe než zotročené a zkorumpované Rusko.